Prvním důležitým krokem je výběr švestek na slivovici. Do slivovice, jak by se mohlo možná zdát, nepatří žádné červivé či nahnilé, škaredé kousky švestek. Naopak, pro výrobu slivovice se používají pouze čisté, zdravé a zralé kusy, a to bez stopek a pecek.

Aby Váš kvas byl hodnotný a destilát dobré jakosti, radíme a doporučujeme Vám! Na založení kvasu si připravíme vhodnou dřevěnou nádobu, případně čistou nádobu z umělých hmot, nikdy ne nádobu železnou. Postačí nádobu důkladně vypláchnout horkou vodou. Kvasnou nádobu zásadně nestavíme tam, kde by byla vystavena působení slunečních paprsků. Rovněž v místech jako chlévy, stáje nestavíme kvasnou nádobu, a to proto, že výpary moče a pach trusu nepříznivě ovlivňují hodnotu kvasu. Teplota prostředí, do kterého postavíme kvasnou nádobu, musí být stálá a pohybovat se kolem 17-20C

Následuje fáze kvasu, kdy ovoce vložíme do speciální nádoby, kde je ponecháno ke kvašení, a to po dobu 100 dní. Naplněné nádoby přikryjte víkem nebo igelitovou folií a umístíme je do místnosti bez větších výkyvů teplot, nejlépe do 20 °C. Tuto dobu je možné urychlit, a to za pomocí speciálního duplikátoru, kterým se reguluje intenzita kvašení. Záleží na Vás, zda spěcháte a nemůžete se dočkat, až ochutnáte slivovičku. Ovoce před samotným kvašením se upravuje: třešně se odstopkují, meruňky se odpeckují, broskve se odpeckují, švestky se pomačkají, hrušky se podrtí, jablka se podrtí. Upravené ovoce uložte do kvasných nádob, které plníte pokud možno najednou maximálně do 90 % objemu. Nádoby mohou být plastové či dřevěné. Vždy je před tím vymyjeme a zbavíme případných zaschlých nečistot. Je samozřejmé, že nepoužíváme nádoby od chemikálií, barev atp. Nádoby by měly mít objem 50 a více litrů. Celý proces kvašení probíhá samovolně. Po několika dnech se na povrchu vytvoří tzv. deka, kterou nesmíme porušit, neboť tvoří přirozenou ochranu proti infekci a zabraňuje ztrátám alkoholu. Kvas průběžně kontrolujeme, a pokud se na povrchu vytvoří plíseň, odstraníme ji. Po celou dobu kvasem nemícháme a bečkou nehýbeme. Vyzrálý kvas má zdravou vůni, šťáva není sladká. Deka se začíná propadat. Tuto je vhodné odstranit, než se propadne. V tomto momentě se objednáváme na pálení.

Prvním předpokladem dobrého výsledku – vysoké výtěžnosti kvasu – je vyzrálost ovoce použitého ke kvašení. Dobře vyzrálé ovoce má nejvyšší obsah zkvasitelných cukrů, lehce se rozpadá a dobře kvasí. Ovoce nezralé do kvasných nádob zásadně nedáváme, obsahuje málo nebo vůbec žádný cukr, zvyšuje obsah kyselin a špatně kvasí. Rovněž tak i ovoce nahnilé a plesnivé do kvasné nádoby nepatří. Kvasnou nádobu plníme kvasem nejvýše do 2/3 jejího obsahu. Za účelem vyšší výtěžnosti je nutno ovoce před jeho uložením do kvasné nádoby v jiné nádobě jemně pomačkat tupým, plochým předmětem, u peckovitého ovoce dbát na to, aby při mačkání nebyly rozdrceny ve větším množstvím pecky. Rozdrcené pecky by nepříznivě ovlivnily hořkomandlovou příchutí vypálený destilát. Pomačkáním ovoce docílíme rychlého uvolnění šťávy z ovoce, zabráníme růstu bakterií, které by odebíraly kvasinkám zkvasitelné cukry. Má-li kvasinka, která se množí značně pomaleji než bakterie možnost rychlejšího přístupu k cukrům obsaženým v ovocné šťávě, vytváří rychleji a ve větším množství líh, který rozmnožování nežádoucích bakterií a ostatních mikroorganismů potlačuje a mikroorganismy usmrcuje. Tuto skutečnost nepodceňujte, prospějete nejen kvalitě destilátu, ale získáte také větší množství ovocného destilátu.

Po uplynutí doby kvasu, následuje samotná destilace, kdy se nakvašené švestky vaří při teplotě 100°C. Tento proces se opakuje. Výsledkem destilace je slivovice s vysokým obsahem alkoholu, který zastíní ovocnou chuť destilátu. Tekutina se proto ještě ředí čistou pramenitou vodou, aby byla dosažena určitá vyváženost nápoje, a tak, aby obsah alkoholu byl okolo zmiňovaných 50%. Do slivovice je možné ještě dát sušené švestky, které mok obohatí o vůni i nažloutlý nádech.

Ihned po destilaci a naředění, nemívá slivovice hned jemnou chuť. Je tedy lepší nechat vyrobenou slivovičku ještě několik měsíců uležet. Dokonce se můžete setkat s tím, že se nechává vyrobená slivovice odležet i po dobu několika let, a to proto, aby se slivovička zbavila nežádoucí ostrosti, a naopak získala svoji typickou jemnost.

Pokud užíváme slivovici v přiměřeném množství, má tento nápoj pozitivní vliv na rozšíření cév, spalování tuků, pomáhá při nachlazeních, chřipce, na ušní i oční nemoci. Obklady ze slivovice tiší bolest kloubů.

 

A jak se pozná kvalitní slivovice ?

Kvalitní slivovici poznáte jednoduše. Při nalití do sklenky, prstýnkuje, tj. vytváří drobné praménky kondenzujícího alkoholu stékající zpět do sklenky. Nebo můžete kvalitu slivovice zkontrolovat tím, že tekutinu promnete mezi palcem a ukazováčkem. Stupeň drhnutí, respektive odporu tekutiny mezi prsty charakterizuje ovocný obsah. Kvalitní slivovice je jednoduše čirá, prstýnkuje, a ženskému pohlaví převážně „nevoní".

Palírna Jánský vrch, s. r.o. IČ: 64608689, Partyzánská 145, 790 70 Javorník

 

Přihlášky na pálení, můžete zadávat prostřednictvím níže uvedených telefonních čísel:

palič p. Lovětínský - 724 963 401, 584 440 403